Chov koně
10. července 2009 v 7:22 | Mája
Měření teploty a dechu
Vyšetření dechu:
Při měření dechové frekvence nás primárně zajímá počet dechů za jednu minutu a dále se zaměřuje také na kvalitu dýchání.
Stejně jako u měření tepu, i zde má jakékoliv vzrušení koně za následek okamžité zvýšení dechové frekvence, proto se při měření snažíme koně udržet v co nejlepší psychické pohodě, nejlépe tak, aby si našeho měření vůbec nevšiml. Ač to zní zvláštně, jde to. Nejsnazším způsobem je počítání pohybů slabin.
Fyziologické hodnoty dechu v klidu |
Dospělý velký kůň | 8-16 nádechů/min |
Hříbě po narození | 50-75 nádechů/min |
Hříbě v klidu | 20-40 nádechů/min |
Fyziologické hodnoty tělesné teploty v klidu |
Kůň starší 5 let | 37-38 °C |
Mladý kůň do 5 let věku | 37,5-38,5 °C |
Hříbě | 38,5-39,3 °C |
Postavíme se do vhodné vzdálenosti k boku koně, dáme mu chvíli času na uklidnění a pozorujeme pohyb slabin: Při nádechu se slabina pohybuje dozadu a dolů, při výdechu se vrací zpět, však počítáme pouze jeden pohyb, tedy buď pouze nádechy, nebo pouze výdechy. Nádech s výdechem nám totiž dá dohromady jeden dech a pokud bychom počítali každý pohyb slabin, vyšla by nám ve finále dvojnásobná hodnota. Stejně jako u měření tepu, i zde nás zajímá minutová frekvence, takže pokud musíme z nějakého důvodu dobu měření zkrátit například na polovinu, nezapomeneme ji následně vynásobit ( v tomto případě dvěma), abychom získali hodnoty za minutu.
Dalším způsobem zjištění dechových hodnot je sledování pohybu nozder, které však v klidu nemusí být příliš patrné, nebo poslouchání proudění vzduchu pomocí fonendoskopu na průdušnici.
Ke zvýšení dechové frekvence mimo její fyziologické hranice může dojít například vlivem stresu,strachu i vzrušení, fyzické námahy, horečky či jen zvýšené okolní teploty, při naplněném břichu ( Ať už z nažrání nebo vlivem nemoci ), bolesti, dušnosti či nedostatku kvalitního vzduchu… Vyšší dechové hodnoty mohou mít vlivem menších plic také menší či mladí koně a také starší koně díky zhoršené funkci plic.
Naopak ke snížení hodnot dochází nejčastěji při spánku či odpočinku, ale také při některých poruchách mozku nebo v bezvědomí.
Mimo naměřených hodnot je vhodné sledovat i kvalitu dýchání. Zdravému koni se hrudník i břicho pohybují stejnoměrně, nádech i výdech jsou v klidu tiché a plynulé. Pokud u koně zaznamenáváme výraznější dýchání břichem, zřejmě má nějaký bolestivý problém v oblasti hrudníku. Když naopak více dýchá hrudníkem, jde o přeplnění či bolestivost břicha.
Vyšetření tělesné teploty
Měření tělesné teploty koně provádíme klasickým lékařským teploměrem zavedeným do řitního otvoru, takzvaného rekta zvířete. Před použitím je teploměr vhodné potřít tenkou vrstvou vazelíny či jej alespoň mírně navlhčit, bude se nám s ním lépe pracovat.
Ke koni přistupujeme ze strany, ocas lehce odsuneme na bok a konec teploměru opatrně zavedeme do konečníku. Druhý konec během doby měření stále držíme v prstech. To je velmi důležité, nestřežený teploměr by totiž kůň mohl vtáhnout do rekta a v případě že by došlo k jeho rozlomení jej může jej ohrozit i na životě! Čas měření záleží na typu teploměru, u rtuťového jsou to cca 3 minuty , digitální teploměr se nám ohlásí zvukovým signálem sám.
Teplota koně je ovlivněna mnoha faktory, ať už je to stáří zvířete, stav metabolismu či některé z možných patologických příčin. Ke zvýšení dochází například při námaze, během horkých dnů, při příjmu krmiva, ale také zácpě. Je však třeba rozlišovat mezi byť hodně zvýšenou teplotou a horečkou. Horečka není, jen vysoká teplota, projevuje se ještě celou řadou doprovodných příznaků například: třasem, malátností, zarudnutím sliznic, nadměrných pocením či nechutenstvím. Objevuje se jako průvodní jev mnoha bakteriálních či virových infekcí zánětů nebo otrav.
Naopak ke snížení teploty pod fyziologickou hranici může dojít během silných mrazů, vlivem dlouhodobého vyčerpání, při poruchách oběmového či nervového systému atd.
20. června 2009 v 7:14 | Mája
Krmení-3 část
Mohou koně brambory?
Krmné brambory patří mezi okopaniny. Okopaniny se řadí mezi šťavnaté, lehce stravitelné glycidové krmivo pro koně, s nízkým obsahem vlákniny. V přiměřeném množství mají dietetické účinky a používají se pro ochucení a pro zpestření krmné dávky v zimě. Lehce stravitelný škrob slouží jako pohotová energie. V krmné dávce jimi můžeme nahradit obiloviny, a to podle výkonnosti koní.
Krmné brambory se do krmných směsí zařazují v maximální dávce 1,5 kg na kus a den. Doporučené množství je 0,5 kg brambor, které se podávají pouze v pařené formě. Nikdy se nepřipravují do zásoby. Vhodnou dietetickou složkou zvyšující stravitelnost jsou sušené bramborové vločky.
Zdravotní potíže koně vznikají po podání krmných brambor nezralých v zelené slupce nebo naklíčených, protože obsahují velké množství solaninu, který je pro organismus nebezpečný. Problémy v zažívání způsobí také zkrmování brambor namrzlých, nahnilých nebo neočištěných.
Jiné okopaniny
Z těchto důvodů se ve většině případů setkáváme se zkrmováním jiných druhů okopanin, především je to krmná mrkev, řepa a řepné řízky. Mají poměrně velké množství vitamínů a mrkev navíc obsahuje karoten. Krmná mrkev je vhodná pro všechny kategorie koní, řepa se přidává tažným koním. Pro koně zařazené do sportovního výcviku není řepa vhodná, jelikož způsobuje nadměrné pocení.
Obecně platí, že pokud chceme zkrmovat okopaniny je nutné, aby byly řádně očištěné, brambory podávané pouze pařené, nesmí být nahnilé ani namrzlé a zkrmujeme je v malém množství. Vysoké dávky zatěžují trávicí ústrojí a mohou působit projímavě nebo dokonce vyvolat křeče, koliku nebo dokonce smrt koně.
20. června 2009 v 7:14 | Mája
Krmení-2část
cukr aneb Tvrdé pečivo
Krmení koní cukrem a tvrdým chlebem jako pamlsky je zažitým rituálem většiny chovatelů a majitelů koní. Našim čtyřnohým miláčkům zcela jistě uděláme radost jak podaným cukříkem, tak krajíčkem suchého chleba, specialisté na výživu zvířat se však na tuto problematiku dívají poněkud odlišně.
Cukr
Kostkový cukr je velmi oblíbeným pamlskem. Ve skutečnosti je však pro zažívací trakt našich koní velmi nevhodný. Kostkový cukr je v podstatě disacharid sacharóza. Vzhledem k tomu, že kůň je striktní býložravec, je jeho trávicí trakt uzpůsoben k získávání energie ze složitějších cukrů (z celulózy) ve slepém střevě. Pro býložravce jsou hlavním zdrojem energie těkavé mastné kyseliny, které vznikají v oblasti tlustého střeva (kys. octová a propionová). Kyselina propionová se poté promění na glukózu a octová na tuky. Čistá sacharóza je pro zažívací trakt příliš koncentrovaným zdrojem energie a může způsobit ve větším množství poměrně závažné zažívací potíže, jako jsou koliky a průjmy.
Ve výjimečných případech může překrmení cukrem způsobit i laminitidu (tzv. zchvácení kopyt). Z tohoto důvodu je třeba jeho podávání koním pečlivě zvážit. Lepším zdrojem koncentrovaných sacharidů je pro koně škrob obsažený například v obilninách. Jako náhradu "cukříků" lze doporučit různé "bonbony" pro koně, které jsou vyrobeny z otrub a dalších obilných produktů.
Tvrdý chléb
Tvrdý chléb a další pečivo je bezesporu vhodnějším pamlskem pro naše čtyřnohé přátele a mimořádně jej lze využít i jako součást krmné dávky. Z hlediska složení je kvalitnějším krmným pečivem chléb než rohlíky či housky, nejlépe chléb celozrnný či tmavý. Kůň z něj získává škroby, které jsou pro něj lépe stravitelné a využitelné. Navíc není zdaleka tak koncentrovaným zdrojem energie jako kostkový cukr.
Základní složkou chleba je pšeničná mouka, případně s přídavkem muk žitných. Dále voda, kvasnice, kvásek, sůl a případně posypová semena (kmín, slunečnicová semena, lněná, sezamová atd.), nebo další pro určitý typ chleba specifický komponent. Chléb složený z celozrnných muk a bohatý na semena je chléb vhodnější a plnohodnotnější. Navíc obsahuje více vlákniny podporující činnost ve slepém střevě.
Obsah energie v tvrdém chlebu se nachází někde mezi ovsem a ječmenem. Obsah stravitelných dusíkatých látek je v chlebu cca 68 g/kg , tedy jako má kukuřice (méně než oves, i ječmen). Má však vyrovnaný poměr mezi energií a bílkovinami, optimálních "1:5''. Stejně jako u obilnin, je potřeba dávat pozor na nedostatek vápníku a vyššího obsahu fosforu (poměr 1:2,8 Ca:P). Množství fosforu v 1 kg chleba je jako v půl kile kukuřice.
Jelikož je chléb osolen, vykazuje tedy poměrně vysoké hodnoty sodíku a chloru. Tedy cca 3-5krát vyšší hodnoty než u ovsa. Tyto hodnoty je třeba započítat do krmné dávky. Co se mikroprvků týče, dosahuje chléb vyšších hodnot než obilniny (oves, ječmen, kukuřice) u mědi, manganu, kobaltu. Mnoho jiných aspektů je velmi podobných obilninám.
Není tedy vhodné podceňovat živinové schopnosti chleba, nebo naopak jej přeceňovat. Již kilo tvrdého pečiva je nutné započítat do krmné dávky vašeho koně. A kilo chleba není nikterak ohromné množství. Větší množství také může způsobovat kvašení v tračníku a případně vyvolat koliku. Za bezpečnou dávku lze považovat pro dospělého koně vážícího 500 kg množství 3 kg denně.
Závěrem lze tedy říci, že podávat koním pamlsky je třeba s mírou. Zdravému zvířeti v omezeném množství neublíží ani kostka cukru ani krajíček tvrdého chleba. V případě překrmení však může dojít ke komplikacím. Obecně zdravějším pamlskem je tvrdý chléb, který je pro koně využitelnější. Navíc obsahuje i některé důležité minerály.
20. června 2009 v 7:12 | Mája
Krmení-1 část
Proto, abychom mohli koním nabídnout optimální denní dávku krmiv, je nezbytné odhadnout co nejpřesněji jaké živiny a v jakém množství kůň potřebuje a jaké množství živin a energie předkládaná krmiva obsahují.
Potřeby zvířete závisí na:
- plemeni
- věku
- hmotnosti
- intenzitě vykonávané práce
Voda
- Je hlavní živinou.
- Měla by být v odpovídající kvalitě.
- Denní potřeba vody činí 4 - 5% tělesné hmotnosti koně.
- Lehce pracující kůň středního plemene spotřebuje za den cca 20 - 25 l vody.
- Těžce pracující kůň chladnokrevného plemene spotřebuje za den cca 40 - 55 l vody.
Sušina
Uhlík, vodík, kyslík (základní prvky sloužící ke správné funkci organismu), jsou obsaženy v takřka všech součástech krmiva a jejich dostatečný příjem je vyjádřen v příjmu sušiny krmiva. Příjem dostatečné sušiny zajišťuje mimo jiné i správnou funkci trávicího traktu.
Dusík
- U mláďat, březích a kojících klisen je zvýšená jeho spotřeba.
- Potřeba dusíkatých látek se nezvyšuje při práci.
- Denní potřeba je cca 0,6 g na kilogram živé váhy.
Minerální liz
- Zdroj vitamínů, vápníku a fosforu.
- Důležitý doplněk stravy.
Energie
- Je důležitou veličinou.
- Nezařazuje se mezi živiny.
- Zvíře ji získává z různých sloučenin.
- Hlavními energetickými sloučeninami jsou tuky, cukry a vláknina.
- Denní potřeba energie se odvozuje od hmotnosti těla .
- Koním v optimální kondici, jenž nejsou stříhání, není potřeba ve špatném počasí zvyšovat dávku energie.
Hodnocení energetické náročnosti práce:
Pracovní klid = pobyt na pastvě či ve výběhu, lehkou rekreační vyjížďku (převážně krokem), lehký tah do dvou hodin denně
Lehká práce = práce v tahu cca 4 hodiny denně či dvouhodinový trénink
Střední práce = osmihodinová práce v tahu či šestihodinová vyjížďka v terénu
Těžká práce = práce v tahu více jak osm hodin denně či intenzivní skokový trénink
Velmi těžká práce = klusácký či cvalový závod, pólo, přesun na vzdálenost 100 km
Energetická náročnost:
- Lehká práce zvýší spotřebu energie o 10 - 25% záchovné potřeby.
- Střední práce zvýší spotřebu energie o 25 - 50% záchovné potřeby.
- Těžká práce zvýší spotřebu energie o 50 - 100% záchovné potřeby.
- Velmi těžká práce zvýší potřebu energie o více než 100% záchovné potřeby.
!!Krmnou dávku určuje člověk a ne kůň!!