Měření teploty a dechu
Vyšetření dechu:
Při měření dechové frekvence nás primárně zajímá počet dechů za jednu minutu a dále se zaměřuje také na kvalitu dýchání.
Stejně jako u měření tepu, i zde má jakékoliv vzrušení koně za následek okamžité zvýšení dechové frekvence, proto se při měření snažíme koně udržet v co nejlepší psychické pohodě, nejlépe tak, aby si našeho měření vůbec nevšiml. Ač to zní zvláštně, jde to. Nejsnazším způsobem je počítání pohybů slabin.
Fyziologické hodnoty dechu v klidu |
Dospělý velký kůň | 8-16 nádechů/min |
Hříbě po narození | 50-75 nádechů/min |
Hříbě v klidu | 20-40 nádechů/min |
Fyziologické hodnoty tělesné teploty v klidu |
Kůň starší 5 let | 37-38 °C |
Mladý kůň do 5 let věku | 37,5-38,5 °C |
Hříbě | 38,5-39,3 °C |
Postavíme se do vhodné vzdálenosti k boku koně, dáme mu chvíli času na uklidnění a pozorujeme pohyb slabin: Při nádechu se slabina pohybuje dozadu a dolů, při výdechu se vrací zpět, však počítáme pouze jeden pohyb, tedy buď pouze nádechy, nebo pouze výdechy. Nádech s výdechem nám totiž dá dohromady jeden dech a pokud bychom počítali každý pohyb slabin, vyšla by nám ve finále dvojnásobná hodnota. Stejně jako u měření tepu, i zde nás zajímá minutová frekvence, takže pokud musíme z nějakého důvodu dobu měření zkrátit například na polovinu, nezapomeneme ji následně vynásobit ( v tomto případě dvěma), abychom získali hodnoty za minutu.
Dalším způsobem zjištění dechových hodnot je sledování pohybu nozder, které však v klidu nemusí být příliš patrné, nebo poslouchání proudění vzduchu pomocí fonendoskopu na průdušnici.
Ke zvýšení dechové frekvence mimo její fyziologické hranice může dojít například vlivem stresu,strachu i vzrušení, fyzické námahy, horečky či jen zvýšené okolní teploty, při naplněném břichu ( Ať už z nažrání nebo vlivem nemoci ), bolesti, dušnosti či nedostatku kvalitního vzduchu… Vyšší dechové hodnoty mohou mít vlivem menších plic také menší či mladí koně a také starší koně díky zhoršené funkci plic.
Naopak ke snížení hodnot dochází nejčastěji při spánku či odpočinku, ale také při některých poruchách mozku nebo v bezvědomí.
Mimo naměřených hodnot je vhodné sledovat i kvalitu dýchání. Zdravému koni se hrudník i břicho pohybují stejnoměrně, nádech i výdech jsou v klidu tiché a plynulé. Pokud u koně zaznamenáváme výraznější dýchání břichem, zřejmě má nějaký bolestivý problém v oblasti hrudníku. Když naopak více dýchá hrudníkem, jde o přeplnění či bolestivost břicha.
Vyšetření tělesné teploty
Měření tělesné teploty koně provádíme klasickým lékařským teploměrem zavedeným do řitního otvoru, takzvaného rekta zvířete. Před použitím je teploměr vhodné potřít tenkou vrstvou vazelíny či jej alespoň mírně navlhčit, bude se nám s ním lépe pracovat.
Ke koni přistupujeme ze strany, ocas lehce odsuneme na bok a konec teploměru opatrně zavedeme do konečníku. Druhý konec během doby měření stále držíme v prstech. To je velmi důležité, nestřežený teploměr by totiž kůň mohl vtáhnout do rekta a v případě že by došlo k jeho rozlomení jej může jej ohrozit i na životě! Čas měření záleží na typu teploměru, u rtuťového jsou to cca 3 minuty , digitální teploměr se nám ohlásí zvukovým signálem sám.
Teplota koně je ovlivněna mnoha faktory, ať už je to stáří zvířete, stav metabolismu či některé z možných patologických příčin. Ke zvýšení dochází například při námaze, během horkých dnů, při příjmu krmiva, ale také zácpě. Je však třeba rozlišovat mezi byť hodně zvýšenou teplotou a horečkou. Horečka není, jen vysoká teplota, projevuje se ještě celou řadou doprovodných příznaků například: třasem, malátností, zarudnutím sliznic, nadměrných pocením či nechutenstvím. Objevuje se jako průvodní jev mnoha bakteriálních či virových infekcí zánětů nebo otrav.
Naopak ke snížení teploty pod fyziologickou hranici může dojít během silných mrazů, vlivem dlouhodobého vyčerpání, při poruchách oběmového či nervového systému atd.