Prosinec 2008

Znají koně své jezdce

21. prosince 2008 v 20:51 | Mája


Znají koně své jezdce?


Koně si samozřejmě mohou vytvořit více či méně přátelský vztah ke svým ošetřovatelům a jezdcům.Předpokladem je pravidelný kontakt,příležitostné návštěvy nestačí.Například váš školní kůň si na vás příště jistě nevzpomene,i když jste na něm už 2× jezdily a ještě ho potom rozmazlovali mrkví nebo jinými pochoutkami.Setkává se s velkým počtem různých jezdců a nemůže si zapamatovat všechny hlasy,pachy a pohyby.Soukromí koně ustájení ve stájích s ošetřováním a plnou penzí vetšinou lépe znají podkoního a jezdce než svého majitele.Pokud se tedy o svého koně nemůžete starat sami,dobře si prohlédněte stájový personál.V každém případě by kůň měl mít kolem sebe několik stálých osob,které zná a kterým důvěřuje.Nikdy nereaguje dobře na stále měníci- se ošetřovatele.Jinak jsou koně schopní odhadnout lidi a jejich jezdecké znalosti již při prvním kontaktu.Tak například zkušený provozní kůň pozná při sebrání otěží,zda má v sedle začátečníka nebo zkušeného jezdce.

Velký ale mírumilovný

21. prosince 2008 v 20:46 | Mája

Velký,ale mírumilovnýJ!


Původně koně obývali stepi.Na svobodě žijí ve stádech nebo v rodinných skupinách,skládajících se s jednoho hřebce a několika klisen a hříbat různých ročníků.Stádo vede vůdčí klisna a ochraňuje ho hřebec.Každý kůň má ve skupině své místo:jeden má postavení vyšší,druhý "nemůže do ničeho mluvit",ale všichni se vlastně cítí dobře,neboť stádo jim poskytuje tolik potřebnou jistotu. Rozepře uvnitř stáda se vyskytující v podstatě,jen do té doby,něž se utvoří společenský žebříček.Potom probíhá soužití pokojně, ani s jinými zvířaty,koně nevyhledávají spory.Svým založením jsou koně zvířata,která při nebezpečí prchají.Do boje se spouštějí jen tehdy,jsou-li k tomu přinuceni.
Celkové chování koně je určeno životem ve stádě nebo v rodinné skupině,a to ještě dnes,10 000 let po domestikaci.Původně byl kůň ideálním partnerem pro člověka.Jeho mírumilovnost a ochota spolupracovat vlastně umožnily jeho zkrocení.V dědičných vlohách koně je však zakotveno také mnoho zvláštností,které nám ztěžují zacházení s ním.Připomeňme si jen jeho sklony k lekání a plašení.
Koně se cítí dobře jen ve společnosti jiných koní.Za svůj domov nepovažují stáj nebo dokonce svůj box,ale stádo ke kterému patří.Kůň bez stáda je nešťastný a nejistý.Nikdy se nesmíří s osamělostí,nanejvýš si zvykne ji tiše snášet.Pokud jste někdy zažily jak reaguje kůň ustájený roky o samotě na nového koňského kamaráda,nebudete už nikdy věřit "expertovi",který hovoří o "návyku" či "přizpůsobení".Jezdci občas tvrdí,že svému koni nahradí společnost tím,že se mu budou "hodně" věnovat.To je ovšem předsevzetí ,které se nedá uskutečnit,pokud se nenastěhujeme do stáje a neudělme si hobby z chroustání sena! Od nás lidí je už dost velkorysé,když si denně najdeme dvě hodinky ,během nichž se našim čtyřnohým kamarádem zabýváme.Kůň však potřebuje společnost po celý den,a ne ledajakou,totiž zase koně.V krajním případě mu stačí také společnost jiných zvířat,jako krav,koz nebo ovcí.Psi,kočky a jiná drobná zvířata se jako společníci pro koně nehodí!
Pro stepní zvíře,kterým kůň je,je také velice důležitý pohyb a zaměstnání.Volně žijící koně jsou prakticky stále v pohybu,i když zřídkakdy předvádějí nějaké senzační finiše.Celý den se pomalu a klidně táhnou od jednoho trsu trávy k druhému.Tento stálý ,pomalý pohyb zajišťuje dobré trávení a vyrovnaný temperament.
Když se koně právě netoulají nebo nespí,rádi se dívají "dodálí". Milují široký rozhled,pro potěšení i kvůli pocitu bezpečí.Chováme-li je na pastvinách,většinou si oblíbí nejvýše položené místo.
Koně mají nesmírně rádi čerstvý vzduch,ať už jsou jakéhokoli plemene.Při pěkném počasí leží blažně na slunci,ale tu a tam rádi na sebe nechají sprchnout.Když fouká vítr, pozorně větří a rychleji než jindy se dají přimět k závodění nebo i k rvačce.Pečlivě zkoumají výběhy a pastviny podle nových pachů a jsou velmi vybíraví při hledání nového místa na válení.Když napadne sníh,odhrabují ho,a hledají pod ním trochu zmrzlé trávy.Pobyt pod širým nebem je pro koně nejpřirozenější věc na světě.
U koní,s nimiž se stává každá vyjížďka riskantním podnikem,protože se neustále lekají a plaší,se něco pokazilo v péči nebo ve výcviku.

Stres způsobuje agresivitu

21. prosince 2008 v 20:41 | Mája

Stres způsobuje agresivitu


Když kůň žije tak,jak jsme si řekli v předchozí kapitole,bývá většinou klidný,mírumilovný a vyrovnaný.Život divokého koně probíhal poměrně ve stresu.O vzrušení se postaraly jen občasné útoky divokých šelem,na něž jsou koně dodnes připraveni - na každé vyjížďce,dokonce i při každé hodině v hale.Zvířata se s rozrušení odreagovávala útěkem.
Moderní jezdecký kůň žije v úplně v jiných podmínkách.Většina koní je dnes v boxech nebo jezdeckých stájích,což je pohodlné pro jejich jezdce,protože koně jsou jim tak stále k dispozici.Protože je ve stájích teplo,nenaroste koním dlouhá zimní srst,to by také komplikovalo péči o ně.V dobře udržovaném boxu koně ani nemají možnost se pořádně zašpinit.
Kůň se pro vás vlastně stal sportovním náčiním,neboť o kamarádství už nemůže být řeč,a už dávno není vyrovnaný,klidný a příjemný.Dnešní luxusní kůň má nepřetržitý pracovní stres,daleko větší než jeho majitel.Nemá totiž možnost ukončit tuto nesnesitelnou situaci výpovědí.Pokud si myslíte že je to přehnané,tak si ještě jednou rychle pročtěte poslední odstavce a vžijte se do role svého koně…
Když je váš kůň ustájen jako dnes většina koní,stojí na slámě v boxu velkém asi 3×3 metry.Přeneseno na člověka odpovídají tyto rozměry velikosti jedné toalety,s pohyblivostí jeden krok dopředu a jeden krok dozadu.Také zápach je v boxech stejný jako na toaletě. "Vůně koní",v které se mi jezdci cítíme jako doma,je vlastně zápach výkalů.Volně chovaní koně využívají velké části pastviny pouze ke kálení a příjmání potravy a na spaní mají jiné místo.Koně chováni v boxech jsou však nuceni příjmat potravu,spát a vyprazdňovat se v malém prostoru .Dělají to,protože jim nic jiného nezbývá,ale neslučuje se to s jejich založením.Neustálé potlačování přirozených pohybů pro ně znamená-právě tak jako pro ostatní živočichy stres.
Napravo i nalevo od boxu vašeho koně zřejmě stojí další koně.O společnost je tedy postaráno,myslíte si.Avšak koně oddělení od sebe mříží nemohou vytvořit žádné stádo.Nemají možnost vytvořit si mezi sebou pořadí,navzájem si pečovat o srst,postrádají jakýkoliv sociální kontakt.Kůň v boxu žije vlastně na samotce.Vidí sice ostatní vězně,může k nim cítit simpatie nebo taky ne,ale navazovat přátelství nebo řešit konflikty-to nemůže.Zatímco je od svých sousedů oddělen,máme mi k němu kdykoli přístup a můžeme s ním nakládat,jak se nám zachce.Z takové situace prakticky není úniku
V mnohých stájích smí kůň opustit box jen tehdy,když je na programu práce.Jakmile se s mí pohybovat,musí se okamžitě soustředit a reagovat na pokyny svého jezdce.Nemůže se moc rozhlížet,ale musí se nechat sebrat,tedy zaujmout postavení,při němž se jeho zorné pole ještě zmenší.Místo několikahodinové pomalé procházky nastává hodina usilovné práce ve středním až vysokém tempu.Potom je kůň možná unavený,ale málokdy uvolněný a spokojený.
Koně ustájení v boxech se jen zřídka dostanou na vzduch.Jsou nervózní a lehce se rozruší.Okolní svět je pro ně plný zvuků a jevů,na něž nejsou vůbec zvyklí,a snadno se vylekají.Lekání však vede k bázlivosti a často i k plašení.To zase nahání strach jezdci,a proto je jen zřídka s koněm venku.Kůň je pak ještě nervóznější a leká se ještě častěji-vytváří se začarovaný kruh.
Pokud u svého koně zjistíte poruchy v chování,je-li kůň agresivní,vystrašený a přehnaně nervózní,musíte mu ze všeho nejdříve zajistit optimální ustájení,odpovídající jeho plemeni.V ideálním případě to znamená venkovní ustájení ve stádě.Tam,kde to není možné,postačí každodenní několikahodinový výběh nebo pastvina společně s ostatními koňmi,pokud možno se sousedy z boxu.Pravděpodobně to ve stáji,kde je váš kůň ustájen,není zvykem,ale uskutečnit to lze téměř vždycky.Uvědomte si,že hala bývá několik hodin denně prázdná,a prostor z překážkami ještě častěji.Když váš pokus zavést pro koně o něco příjemnější řešení ztroskotá,měli byste sebrat všechnu odvahu a změnit stáj.Hledejte pro svého koně volné ustájení,třeba inzerátem.Když se trochu porozhlédnete,pravděpodobně získáte mnoho kontaktů s lidmi chovajícími koně ideálním způsobem ve vlastní režii.TI vám pak doporučí další místa,neboť rekreační jezdci se zpravidla mezi sebou znají.Samozřejmě že si můžete postavit vlastní stáj a výběh nebo ustájit koně na statku.Tam většinou nejsou problémy s nedostatkem místa.Nevýhodou zaopatření na vlastní náklady je však nejen to,že se musíte zapracovat ve zcela nových podmínkách,ale i to,že je váš kůň sám.Mnohem lepší je tedy vytvořit spolek majitelů koní,pro nováčka nejlépe dohromady s jedním nebo více zkušenými chovateli.
Venkovní ustájení pro vás zpravidla znamená víc práce.Bohužel jsou zatím stáje nabízející takové služby s ošetřováním a plnou penzí stále ještě vzácností.VE většině takových sdružení chovatelů se krmí a místuje popořadě a výsledkem je,že na čerstvý vzduch přijdou častěji nejen koně,ale i vy.
Bohužel se v blízkosti takových stájí jen zřídka vyskytuje krytá jízdárna,takže se zvláště v zimě málokdy dostane k ježdění.Tuto nevýhodu však převažují výhody-spokojení,vyrovnaní koně,lepší kontakt mezi jezdcem a koněm,pohyb a čerstvý vzduch pro oba.Další výhodou ustájení ve vlastní režii jsou mnohem nižší náklady než při běžném ustájení.Pokud se jen těžko obejdete bez haly,uvidíte,že po několika měsících ušetříte na jeden ojetý přívěs-a můžete vyrazit.
Nemáte-li vlastního koně a zdá se vám,že vaše problémy při ježdění souvisí s nervózními a stále stresovanými koňmi,dejte si rovněž inzerát do odborného časopisu nebo do novin.Hledejte konkrétně podíl na ježdění koně chovaného správným způsobem nebo nejdříve kontakt s rekreačními jezdci.Většinou mají chovatelé venku ustájeno více koní.Když se vám podaří je přesvědčit,že máte koně rádi a že přijatelně jezdíte,najdete možná nejen nové přátelé,ale i příležitost k ježdění.

Správné přístřeší pro koně

21. prosince 2008 v 20:38 | Mája

Správné přístřeší pro koně:


°venkovní ustájení nebo venkovní box,např. s výhledem na dvůr
°denně několikahodinový výběh,v letě pokud možno pastvina
°možnost kontaktu s jinými koňmi
°čerstvý vzduch místo stájové zatuchliny

Agresivita-příčiny a náprava


Když kůň reaguje na člověka agresivně,má to většinou dva důvody:
1) V mládí se nenaučil uznávat člověka jako svého nadřízeného.
2) Bojí se lidí a útočí,když je zahnán do úzkých a nevidí jinou možnost záchrany.
S první situací se setkáváme hlavně u poníků.Jejich často neznalým majitelům připadala agresivita tak dlouho roztomilá,až jim přerostla přes hlavu.Chování poníků lze jen těžko napravit,a když,tak to dokáže jen odborník.Někdy reagují i provozní koně na některé lidi agresivně.Ze stále nových a nových začátečníků,které mají naučit jezdit,jsou tak rozrušení,že se snaží se vymanit,vyhrazují nebo se ohánějí.Zkušení jezdci to umí uvést do pořádku krátkým potrestáním . Ti nejistí by se měli takovým koním vyhnout.Pokud v jezdecké škole,kterou právě navštěvujete,reaguje agresivně více koní,měli byste ve vlastním zájmu změnit stáj,jistě tam totiž není něco v pořádku,pokud jde o ošetřování a výcvik koní.
Zda se jedná o druhou příčinu agresivity, poznáte např. podle toho,že se kůň před vámi uchýlí do nejvzdálenějšího koutu boxu,že je ztuhlý v zádech a stahuje ocas mezi nohy.Takoví koně bezpodmínečně potřebují klid,optimální péčí a trpělivého majitele,který by jim pomohl znovu si vytvořit důvěru k lidem.Potrestáním to v tomto případě nevyřešíme.
Při zacházení s koňmi se zásadně vyhýbejte tomu,že je budete zahánět do kouta nebo jim jiným způsobem nahánět strach.Vyděšení koně,kteří nevidí jinou možnost úniku,někdy reagují agresivně. Proto vždy na koně mluvte,když se k nim blížíte zezadu. Když potřebujete vyvést koně z boxu,nejdřív ho zavolejte nebo nalákejte na pamlsek, aby se k vám sám obrátil a mohli jste mu nasadit ohlávku.

Nevzdávejte se svých snů

21. prosince 2008 v 20:31 | Mája

Nevzdávejte se svých snů!


Nyní jste snad již schopní posoudit váš jezdecký problém s větším přehledem.V následujících kapitolách najdete mnoho rad o doporučení.Hlavní je,abyste při všem,co s koněm v budoucnosti podniknete pro své i jeho dobro,byli šťastnější vy i kůň a abyste sledovali své původní sny a cíle.Dnešní jezdecký sport nabízí téměř neomezené možnosti.Nikdo nikoho nenutí,aby jezdil a choval koně stejně jako jeho soused.Cílem vašeho snažení by tedy měl být váš dobrý pocit a spokojenost vašeho koně.

Parkur

18. prosince 2008 v 16:54 | Mája

parkurové skákání

18.12.2008 16:45 | Mája




.
Přeskok přes dvojbradlí
Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům britské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympijských hrách se poprvé objevuje v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.
O extrémním běžeckém sportu pojednává článek Parkour.
Přeskok přes dvojbradlí
Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům britské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympijských hrách se poprvé objevuje v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.

Obsah

[
//


Soutěžní kategorie (stupně obtížnosti)

V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZM po nejtěžší TT. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo. V tomto stupni může být překážka nanejvýš o 10 cm vyšší než je požadovaná výška stupně obtížnosti. Velmi často se v parkuru přistupuje k rozeskakování - pokud víc soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), tyto dvojice se zúčastní ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější.

označenípopisvýška v cm
ZMzákladní malé80 - 90
Zzákladní100
ZLzákladní lehké110
Llehké120
Sstřední130
STstředně těžké140
Ttěžké150
TT (skoky mohutnosti)velmi těžké160


Vybavení jezdce a koně

Při parkurových soutěžích je předepsána výstroj nejen jezdce, ale i koně.


Výstroj jezdceVýstroj koně
jezdecká přilba s tříbodovým úchytemskokové sedlo (na rozdíl od všestranného sedla má méně hluboké posedlí, nižší zadní rozsochu, výraznější kolenní opěrky a bočnice tvarované více dopředu)
jezdecké sako (černé, tmavě modré nebo tmavě zelené, červené)třmeny - dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem, nebo tzv. bezpečnostní (pokud se jezdci při pádu zachytí noha, třem vypadne z úchytu)
jezdecká košile s bílou vázankoupodbřišník - při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt, který zabrání, aby se kůň při skoku kopl do břicha
rajtky (bílé, ale ženy mohou mít i béžové)Kamaše pro koně-jsou nutné, aby se kůň nezranil na nohou, když skáče a shodí překážku či jinak upadne
jezdecký bičík (maximálně 75 cm dlouhý)
Vysoké kožené jezdecké boty, nebo chapsy předepsané na závody



Zakázaná výstroj
---cokoliv, co by koni bránilo ve vidění (výjimkou je čabraka, chránící uši koně před mouchami)

Penalizace

Skokové soutěže jsou zpravidla rozhodovány podle dvou stupnic a to podle stupnice A a podle stupnice C.

Prohřešektrestné body - stupnice Atrestné vteřiny - stupnice C
1. neposlušnost4žádné
2. neposlušnostvyloučenížádné
poboření překážky44, 3 v rozeskakování
pád koně či jezdcevyloučenívyloučení
překročení stanoveného času1/4 za každou započatou sekundučas není stanoven
překročení přípustného časuvyloučení120/180/vyloučení


Druhy soutěží

Dvoufázové skákání - Parkur se skládá ze dvou částí, pokud dvojice překoná první část bez chyby, hned pokračuje druhou částí, vítězí dvojice, která projela obě fáze a nasbírala nejnižší počet trestných bodů
Honební skákání - Soutěž hodnocená podle tabulky C (chyby se přepočítají na trestné sekundy)
Soutěž do první chyby - Soutěž končí první chybou dvojice.
Volba dráhy - jezdec sám určuje, v jakém pořadí bude překážky skákat, musí překonat všechny a ve správném směru
Skok mohutnosti - skáče se pouze jedna překážka, která se neustále zvyšuje. Vítězí dvojice, která překoná nejvyšší skok


Překážky

Téměř všechny parkurové překážky mají shoditelnou část, její pád se trestá. Každá překážka se musí skákat ve stanoveném směru - vlevo je umístěn bílý praporek, vpravo červený.
Druhy překážek jsou například: proutěnka, kolmý skok, vodní příkop, oxer, dvojbradlí, triplebar, zeď, irská lavice,…
In-out je překážka mezi níž není ani jeden cvalový skok. Zvyšuje pružnost jezdce.

Dostihy

18. prosince 2008 v 16:51 | Mája
(Přesměrováno z Dostihy)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o zkoušce koně v rychlosti. O deskové hře pojednává článek Dostihy a sázky.
V cílové rovince
Koňský dostih je chovatelská zkouška, prověřující rychlost koně v klusu nebo cvalu, případně jeho schopnost překonávat překážky. Dostihy se v dnešní době pořádají na dostihových závodištích, každý dostih má určité propozice. Dostihy jsou zařazeny do samostatného sportovního odvětví (mimo jezdectví - což je jiné sportovní odvětví), které se oficiálně nazývá dostihový sport.
Dostihy u nás organizuje a řídí Jockey Club České republiky. Na regulérnost dostihů dohlíží dostihová komise.
Dostihový jezdec se zpravidla označuje jako žokej (i když u nás tento titul přísluší pouze jezdci z povolání, který zvítězil v alespoň 50 dostizích). Na sobě má dres v barvách majitele koně, povinná je i helma a bezpečnostní vesta.
Dostihy se dělí na rovinové, překážkové a klusácké.


Konání dostihu


Před dostihem

Organizátor dostihu sestaví propozice dostihu, ty jsou zveřejněny v Dostihovém věstníku. Majitel koně nebo osoba jím pověřená podá přihlášku svého koně do dostihu, po termínu podání přihlášek vydá organizátor seznam přihlášených koní. Obvykle týden před startem dostihu podává majitel potvrzení o startu svého koně v dostihu. Na jeho základě se sestavuje startovní listina ("startka"). Na ní už mají startující koně přidělená startovní čísla (určují se losem, ale například u neklidných koní lze požádat o přidělení nejvyššího startovního čísla - kůň pak má na startu tu nejnevýhodnější pozici). Stanovená je i váha, kterou kůň ponese, majitel nahlásí jméno jezdce svého koně.
Jezdci uprostřed závodu
Před dostihem probíhá ve vážnici vážení jezdců (včetně sedla), trenér koně v sedlišti osedlá a stájník předvádí v padocku. Jezdci na pokyn startéra opustí vážnici a přejdou do padocku, kde dostanou poslední pokyny od trenéra a majitele koně (tzv. ordre). Na pokyn startéra jezdci nasednou a odchází na dráhu k předvedení zkušebního cvalu (v překážkových dostizích i zkušebního skoku) a pak se dostaví k místu startu.

Voltiž

18. prosince 2008 v 16:47

Voltiž

Holandský voltižní oddíl
Voltiž je nejčastěji popisována jako gymnastika a tanec na koni. A stejně jako tyto disciplíny je považována spíše za umění než soutěživý sport. Je to jedna z deseti soutěžních jezdeckých disciplín uznávaných Mezinárodní jezdeckou federací. Voltižní ježdění může sloužit také jako terapie pro děti a dospělé s poruchami rovnováhy či pozornosti, pro jedince mající problémy s hrubou motorikou nebo v sociální oblasti.


Voltiž jako sport

Volná sestava skupiny
Ve voltiži je možné soutěžit v kategorii jednotlivců, párů či skupin. Začátečníci závodí v kroku, ostatní cvičí na koni ve cvalu. Voltižní kůň, který je dobře vycvičen, se pohybuje v kruhu o průměru 15 metrů a je ovládán lonžérem.
Soutěže ve voltiži sestávají z povinných cviků a volné sestavy na hudbu. Povinných cviků je celkem šest: náskok, základní sed, váha, mlýn, střih, stoj a odskok. Každý cvik je ohodnocen známkou na škále od 0 do 10. Kůň je rovněž hodnocen - posuzuje se kvalita jeho chodu.
Voltižéři také soutěží ve volných sestavách. Součástí volné sestavy mohou být náskoky, seskoky, stoje na rukou, kleky, stoje a pohyby ve vzduchu jako např. salto. Ve skupinách mohou být jednotliví členové také neseni, zvedáni či dokonce vyhazováni do vzduchu. Posuzuje se typ cviku, jeho technika, obtížnost, rovnováha, bezpečnost a do úvahy se také bere kůň, který se rovněž hodnotí.
Kůň správně vybavený pro voltiž
Voltižní kůň má namísto sedla zapnutý voltižní pás a zádovou podušku. Na voltižním pásu jsou umístěna madla, která pomáhají voltižérovi při předvádění některých cviků, stejně jako kožená poutka (smyčky). Kůň má nasazenu uzdečku a vyvazovací otěže. Lonž se obvykle zapíná na vnitřní kroužek udidla.
V roce 1920 byla voltiž zařazena mezi olympijské sporty.
Vrcholová voltiž je sport, který bere divákům lejníčko - je to téměř "lejnický" sport, avšak obohacený o umělecké mistrovství a krásné silné zvíře. Na rozdíl od ostatních extrémních sportů je ale ve voltiži poměrně nízký výskyt úrazů.

Hafling

18. prosince 2008 v 16:37

Fríský koník

18. prosince 2008 v 16:34 | Mája

Tipovačka:)

17. prosince 2008 v 17:31 | Mája
Vůbec nezáleží na tom jak to ufěláte jen si prostě tipněte vůbec o nic nejde vystavím vám jen diplomek!své odpovědi piste do komentaru.:D

1) Jezdím na koni?
a)ano máš koně moc ráda
b)ne nemáš ráda koně
c)jezidla si

2)jaky je muj oblibeny casopis?
a)Jezdectví
b)Koně a hříbata
c)Svět koní
d)Top dívky

3)Co dostanu k vánocům?
a)Rajtky
b)nejezdis na koni proto nedostanes rajtky
c)co to je?:D
d)knížku

4)Jedu o vikend na koníky?
a)nn už jsem nekolikrat rekl/a že nejezdis!
b)jj jedes
c)nn jedes az ve ctvrtek

5)co chceš na diplomek?
a)koně
b)psa
c)Tokio hotel

Co bychom měli vědět o koních

16. prosince 2008 v 14:29 | Mája
Když je v knihách a časopisech řeč o koních často se opojuje "sportovní kamarádství" se čtyřnožcem.Málo kdo si však při tom klade otázku,co partnerství skutečně znamená a co k němu patří,aby tak mohl být vztah mezi jezdcem a koněm skutečně označen.Přátelství-ať už mezi dvěma lidmi nebo mezi člověkem a zvířetem-může být trvale harmonické jen tehdy,když se všichni zúčastnění k sobě chovají úctou,berou navzájem ohledy a akceptují odlišnosti v povaze toho druhého.Koně se zpravidla naučí už jako hříbata dávat si pozor na zvláštnosti člověka.Od prvního dne života se jim více či méně laskavě vysvětluje,,že se s lidmi nemůže zacházet jako se sobě rovnými.S lidmi nelze hrát žádné drsnější hry,neboť nemají tak robustní postavu jako koně.Do lidí se nekouše ani nekope a uznává se jejich vyšší postavení,i když někdy mají trochu zvláštní způsob obrany.Koně akceptuje náš odlišný způsob pohybu a dorozumívání a snaží se porozumět našim povelům a vyjít nám vztříc.Oproti tomu se mi lidé často vůbec nenamáháme zabývat se zvláštnostmi našich koní.Když si sedneme na koně,očekáváme od něj,že bude rozumět našim pomůckám a poslechne.Nelámáme si hlavu z důvody,proč to třeba neudělá.Abychom mohli jezdit,kdy se nám zachce ,mají mnozí z nás ustájené koně v praktických stájích přímo u kryté jízdárny .Koně nám musí být stále k dispozici.Jejich soukromý život neuznáváme.Lidé,kteří plánují svým koním život,se často řídí pouze vlastními představami o zdravém životě.Máme rádi teplo,a proto jistě uděláme koním radost teplou stájí.Protože si rádi užíváme volného dne,dopřejeme i jezdeckému koni pravidelný den volna.Koně nejsou žádní peciválové ani jeskynní tvorové jako my lidé.Kůň je zvíře pastevní ,stádové a stepní.Má své vlastní představy o šťastném životě,a pokud chceme vytvořit skutečně harmonické partnerství-což je předpoklad pro uvolněnou a bezrizikovou jízdu-musíme se naučit tuto skutečnost akceptovat.(Při plánování života s koněm se majitelé řídí často jen vlastními představami o štěstí)JKoně mají vlastní představy o štastném životě.!

Bude to lepší:D

11. prosince 2008 v 17:15 | Mája
Ted na blog nemam moc casu protoze doma zrovna nemam nejrychlejší internet takze mam pristup rychly pouze v knihovne nebo u pribuznych,casem budu mit i lepsi design ktery mi udela kamaradka a budu stale pridavat clanky doufam ze se vam muj blog bude libit!!:DA jeste jedna vec v zadnem pripade nebudu kopirovat z ostatních blogu!!!!Není to fer ale budu si psat clanky vlastni a opisovat z knízek a ruznych enciklopedii kteri nekteri doma nemaji!:D

Proč vlastně jezdíme na koni?

11. prosince 2008 v 17:12 | Mája
Je mnoho jezdkyň a jezdců,kteří se při provozování svého sportu necítí dobře.Se smíšenými pocity jedou za svým koněm a někdy jsou dokonce rádi,když za ně někdo převezme povinost koně opohybovat.Důvody ke stísněnosti která někdy vyústí v opravdový strach,často ani neumějí vysvětlit.Co¨si se v jejich jezdecké kariéře nevydařilo,ale není jasné co.Bylo to trenérem,koněm nebo vlastní neschopnosti?Tito jezdci se většinou při objas'novánípodobných otázek pomoci nedočkají.Jen málo kdo o svých problémech mluví,nebot' strach a nejistota při zacházení s kon'mi platí ve většině jezdeckých klubů za zbabělost,neschopnost a slabost.Zejména slabost,at' už si pod tím slovem představíme cokoliv,je v mnoha jezdeckých kruzích terčem posměchu.Zatímco každý bez komentáře,jak to pak Novák svému koni,,konečně nandá"hned se začne šuškat,když paní 3ebestová nechce se svým ,už tak nervózním koněm skákat přes další překážku.Strach,že budeme považováni za ,,slabocha",často ovlivňuje utvářející se vztah mezi jezdcem a koněm.Věnovat se zvířeti déle,hladit ho,drbat a podobně-to se vlastně toleruje pouze u děvčat.U dospělých je to považováno za projev slabosti!